To be strong to make good videos
Když se dívám na současnou nespokojenost zkušenějších se začínajícími traceury, nezbývá mi, než se pousmát a vytáhnout starší frázičku, kterou jsem si zapsal mezi poznámky a nikdy řádne nerozvedl – to be strong to make good videos.
Už nějakou dobu vnímám výraznou změnu v přísunu informací, respektive v tom, jaká forma se stává dominantní. Bývaly doby, kdy videa byla velmi podstatnou složkou komunikace mezi traceury na celém světě. Zda to změnil čas, sociální sítě, nebo snad něco jiného, to jen těžko posoudím, ovšem přestože video bývalo důležitým formátem, vždy vedle něj stál text – články, diskuze, úvahy, rozhovory, tipy, názory a mnohé další – který byl vždy formátem minimálně stejně důležitým a minimálně stejně často tvořeným i vyhledávaným. Jenže to se, aspoň z mého úhlu pohledu, změnilo. Když si dnes projdu novinky webů, které mám ve složce Parkour (i těch, které tam nemám, ale parkourové informace přece jen nesou), většinu tvoří videa. Tolik oblíbený blog se někde cestou změnil na vlog, protože skutečně někteří tvoří videa tak často, jako jiní dříve psali a vydávali texty.
A to mě nutí k zamyšlení. Samozřejmě, že videa nekritizuji, i když sám nepatřím mezi jejich přímé aktivní zastánce. Parkour by nás všechny měl v prvé řadě bavit, jinak je to jen monotónní opakování ze zvyku, a je jasné, že natáčení videa a reakce na něj přinesou změnu do tréninkového režimu, která může pobavit (a třeba i obohatit). Na druhou stranu, jak moc může člověk trénovat, když jeho prvním zájmem je natočit video?
Když se pak podívám zpátky na to, jak video začalo přemáhat text, začínám chápat, proč mají dnešní traceuři takové problémy – proč se mezi nimi vyskytují provokatéři, lidi bez respektu a podobní jedinci. Tím, kam se parkour dostal TAKÉ díky změně formátu sdílení informací, napomáhá tomu, jak se chovají další, kteří s parkourem začnou. Ačkoliv to tak totiž nemusí vypadat, to, že zkušenější upřednostňují video jako formu prezentace znamená, že začátečníci se takového vzoru chopí a svým zjednodušeným (dosud nepoučeným) chápáním vezmou za své, že ÚSPĚCHEM v parkouru je natočit kvalitní video. Že důležité je “být dostatečně schopným, abych natočil dobré video”. Taková mentalita pak vede mimo jiné k rivalitě a sobeckosti, která je všem tak protivná.
Prostě a jednoduše jsme někde v průběhu zapomněli na to původní heslo (bod každému, kdo si jej vybavil, a další bod, pokud si ho pamatujete ve francouzštině) a nahradili ho novým. Mimo jiných je za tím i přesun od sdílení informací skrze text směrem k videím. Svým způsobem si tedy za současný stav můžeme i my sami. Neříkám “přestaňte točit videa”. Říkám: “uvědomte si, proč trénujete. Uvědomte si, proč točíte ta videa. A dejte najevo ten důvod, ať si podle něj můžeme udělat náležitou představu.”
Sahir says:
Sdílím. Souhlasím. Je mi smutno.
22/09/2011 at 17:22
Assasin says:
něco takového jsem měl na mysli když jsem napsal můj článek nejdůležitější je vědět proč dělám video já si odpoveděl a od té doby co jsem si odpověděl nemám problémy
22/09/2011 at 18:59
DarkS says:
Nelze jinak než souhlasit. Krásně se to doplňuje s mým stále zvětšujícím se zjištěním z posledních týdnů (měsíců).
22/09/2011 at 19:13
Hanzi says:
Pěkně napsaný kámo… Poslední dobou vnímám, že každý, kdo umí skočit nějaký salto, hned natáčí videa. Zase si, ale uvědomme, že k naší disciplíně videa prostě patří. Jsou mi inspirací, zkouším pak nový věci, atd. – ale to by se dalo přiřadit ke komunikaci (př. “Hele já jsem z ruska a takhle skáču”… “Supr, jsem z Anglie a líbí se mi tvůj styl, zkusím to taky”)… Dalo by se říct, že NEPŘÍMO probíhá taková komunikace, díky videím.
Co mi vadí je to, jak mi píšou začátečníci, abych se podíval na jejich video, protože jim k tomu nemůžu říct nic jinýho než TRÉNUJTE! Když jsem začínal, tak jsem natočil pár fun videí z tréninků, ale bylo to především proto, že mě vždy brala filmařina. Nelíbí se mi přístup runner = filmař. Je pravda, že jsme se někde na tý cestě ztratili a zabloudili do slepý uličky (možná).
Na druhou stranu se můžou začátečníci podívat jak skáčou a sami se zhodnotit, když si natočí nějaký záběry (v tom případě jsem pro :)), ovšem dělat za každou cenu video, jen abych ukázal pár blbostí a hodil je na net, je kravina. Stejně to nikdo pořádně neocení.
Na youtube jsou kvanta videí a už mě z toho popravdě slušně jebe. Jak jsem byl zvyklí, že jsem se kdysi koukal na každý video – tehdy, kdy jich ještě tolik nebylo a něco přinášeli (nějakou myšlenku), tak dnes už nemám moc chuť koukat na videa. Leda, že je od někoho, koho znám, nebo je to opravdu kvalitka s inspirací a něco to přináší.
Jestli jste to dočetli až sem, tak blahopřeju :D… Jen jsem chtěl napsat svůj názor. Je toho hodně k tomuto tématu, co mám na srdci, ale už jdu spát 😀 🙂
22/09/2011 at 21:11
Hanzi says:
Pěkně napsaný kámo… Poslední dobou vnímám, že každý, kdo umí skočit nějaký salto, hned natáčí videa. Zase si, ale uvědomme, že k naší disciplíně videa prostě patří. Jsou mi inspirací, zkouším pak nový věci, atd. – ale to by se dalo přiřadit ke komunikaci (př. “Hele já jsem z ruska a takhle skáču”… “Supr, jsem z Anglie a líbí se mi tvůj styl, zkusím to taky”)… Dalo by se říct, že NEPŘÍMO probíhá taková komunikace, díky videím.
Co mi vadí je to, jak mi píšou začátečníci, abych se podíval na jejich video, protože jim k tomu nemůžu říct nic jinýho než TRÉNUJTE! Když jsem začínal, tak jsem natočil pár fun videí z tréninků, ale bylo to především proto, že mě vždy brala filmařina. Nelíbí se mi přístup runner = filmař. Je pravda, že jsme se někde na tý cestě ztratili a zabloudili do slepý uličky (možná).
Na druhou stranu se můžou začátečníci podívat jak skáčou a sami se zhodnotit, když si natočí nějaký záběry (v tom případě jsem pro :)), ovšem dělat za každou cenu video, jen abych ukázal pár blbostí a hodil je na net, je kravina. Stejně to nikdo pořádně neocení.
Na youtube jsou kvanta videí a už mě z toho popravdě slušně jebe. Jak jsem byl zvyklí, že jsem se kdysi koukal na každý video – tehdy, kdy jich ještě tolik nebylo a něco přinášeli (nějakou myšlenku), tak dnes už nemám moc chuť koukat na videa. Leda, že je od někoho, koho znám, nebo je to opravdu kvalitka s inspirací a něco to přináší.
Jestli jste to dočetli až sem, tak blahopřeju :D… Jen jsem chtěl napsat svůj názor 🙂
22/09/2011 at 21:11
michael mateju says:
Hanzi: Mluvis mi z duse. Ty to jednou nekam dotahnes:)
22/09/2011 at 22:26
Jim says:
Parádní a důležitý článek. Zrovna včera jsem o tom přemýšlel, přesně o tomhle a říkal jsem si že ty užitečný články který pár runnerů píše a s kterýma si dávají práci a vkládají do nich svoje pocity, vědomosti atd, že si je stejně skoro nikdo nečte a když jo, tak především lidi, který trénujou už nějaký čas a zažili přesne to o čem píšeš ty. A jak píše Hanzi tak dřív jsem se na videa koukal pro inspiraci a kretivitu kterou později využiju při tréninku. Teď je ale internet plný zbytečných videí, která nic neříkají (nemluvím teď o komerčních parkourových videích, ktarý jsem natačel třeba i já – to je zas jiná kapitola)… Když mi pak někdo pošle video tak čeká že ho pochválím a myslí, že je každej celej žhavej na další video…ale je lepší soustředit se na tréning než na videa. Poslední dobou je to právě o tom, že se jeden snaží překonat toho druhého, místo překonání sebe samého. Zapomíná se na vlastní tréning…
Díky za tenhle článek, a rozhodně chci další takový:)) btw tenhle víkend se rozjede http://www.3run.cz kde bude jak pevně doufám hodně užitečných věcí:) jsem na to zvědavej… A Hanzi, přečet sem si to celý:))
22/09/2011 at 23:36
Remus says:
Páči sa mi to
23/09/2011 at 12:24
Enza says:
Pravdivé bohužel, ale možná bohudík nevím no :)). Já sám rád dělám videa (i blbůstky s pár hovadinkama ) a rád je hodnotím a mám rád uznání :)) a sem zastánce myšlenky: točte se při tréninku ať vidíte kde děláte chyby a projevujte se, ale musím se přiznat, že já nejsem proti rivalitě a nevadí mi a mám rád soutěže, ale spíš než rivalita převažuje obdiv a chtíč bejt jako ti na, které se díváme a zatrénovat si s nimi na Jamu nebo jinde. A video je pro někoho vášeň a baví ho to a nebo udělat si jméno a udržet si ho a o to si myslím, že se snaží většina a sem rád za to, protože někdy se můžu dívat na úžasný videa na, kterých je úžasná podívaná a věci o kterých se mi ani nesnilo :)) tohle je můj názor, názor někoho kdo točí nesmyslná videa a myslím si, že určitě v něčem mít pravdu bude a vy na tom nebudete o nic líp než tak jak sem to napsal, ale i tak parkour a freerun je myšlenka volení si vlastní cesty a udělání si ho podle svého a to je ten důvod proč se k němu všichni dostaly, protože je to neuvěřitelná svoboda a nezáleží na tom jestli někdo udělá tohle a tohle, protože se rozvijí každej sám a každej sám dělá co chce a volí si svou cestu :))
23/09/2011 at 14:12